P-51D Mustang
Historie
Stíhací letoun P-51D-30-NT Mustang sériového čísla 45-11495 byl vyroben v Dallasu v roce 1945 příliš pozdě na to, aby mohl zasáhnout do bojů ve druhé světové válce. Uskladněný Mustang byl zakoupen pro Royal New Zealand Air Force (RNZAF) a byl zalétnut pod novozélandským sériovým číslem NZ2406 v srpnu 1951 na letišti v Ardmore. Následně sloužil u Central Flying School. V červenci 1952 letoun přešel k 75. peruti RNZAF a od června 1953 do listopadu 1955 sloužil u 2. perutě RNZAF. Stejně jako řada dalších Mustangů RNZAF byl letoun nabídnut vládou Nového Zélandu k prodeji.
Koncem padesátých let dvacátého století byl letoun bez nosných ploch (různým Mustangům RNZAF byla kvůli přepravě uříznuta křídla) stále uložen v muzeu RNZAF. V tomto stavu letoun získal Philip Warner z Velké Británie jako projekt k renovaci. V roce 2004 vlastník a restaurátor Mustangů Bob Baker z USA projekt zakoupil a zadal výrobu nové sady křídel. Během rekonstrukce bylo za sedadlo pilota instalováno i druhé sedadlo pro cestující. V roce 2009 byla renovace dokončena a Mustang byl zaregistrován jako N5551D.
Zbarvení
Pro letoun bylo vybráno zbarvení stroje sériového čísla 44-13737 s názvem „Little Rebel“ se kterým na konci druhé světové války létal Lt. Charles „Buck“ Pattillo z 486th FS/352nd FG. Zbarvení se vyznačuje mnoha věrnými detaily, které přivádějí letoun zpět do roku 1945.
P-51D-5 výrobního čísla 44-13737 byl původně přidělen v roce 1944 Cpt. Altonu "AJ" Wallaceovi, který pojmenoval všechna svá letadla P-47 a P-51 "Little Rebel". V listopadu 1944 po ukončení Wallaceovy druhé operační tour, letoun převzal Lt. Charles „Buck“ Pattillo, který se rozhodl ponechat jméno "Little Rebel" na svém letadle. Buck Pattillo během druhé světové války s P-51D „Little Rebel“ absolvoval 37 bojových misí a zničil 5 německých letadel na zemi, za což získal Distinguished Flying Cross a Air Medal se dvěma svazky dubových listů.
Buckovo jednovaječné dvojče Lt. Cuthbert "Bill" Pattillo který létal u 487th FS/352nd FG, absolvoval 35 bojových misí v P-51D s názvem „Sweet and Lovely“ a dosáhl 9 sestřelů včetně obávaného proudového Me 262. Úžasný příběh dvou odvážných bratrů spojených s těmito dvěma klasickými americkými stíhacími letadly z druhé světové války pokračoval i po válce. Mustang na kterém létal „Bill“ Pattillo byl po válce taktéž zrekonstruován a společně se opět sešly s Buckovým „Little Rebel“ v roce 2009 na letecké show Air Venture. Buck a jeho bratr Bill byli po skončení druhé světové války zakládajícími členy akrobatických skupin amerického letectva Skyblazers a Thunderbirds, kde společně létali na levém a pravém křídle formace.
Součastnost
Nově rekonstruovaný "Little Rebel" se poprvé objevil na veřejnosti v roce 2009 na EAA Air Venture v Oshkosh a okamžitě získal slávu: vyhrál "Best P-51 Award". Mustang toho ale od té doby moc nenalétal. Byl nabízen k prodeji s pouhými 88 hodinami od kompletní rekonstrukce. V roce 2022 letoun zakoupil britský pilot Stephen Stead který má dlouholeté zkušenosti s létáním na jiném ikonickém letounu Spitfire Mk.XVI který 10 let vlastnil a provozoval v Hangáru 3 na letišti Plzeň – Líně.
P-51D sériového čísla 45-11495 v letovém záběru již s novozélandským “seriálem” NZ2406. Novozélandské značení zobrazuje raný stav, kdy byla aplikována pouze sériová čísla, americké "hvězdy a pruhy" byly přetřeny kokardami, ale trupové "bary" nebyly odstraněny. Počátkem roku 1953 byly přebarveny žlutočerným šachovnicovým vzorem značícím příslušnost k No.2 (Wellington) Squadron
NZ2406 z No.2 (Wellington) Squadron, New Zealand Territorial Air Force. Počátkem roku 1953 squadrony TAF přijaly šachovnicové pruhy v barvách provinčních oblastí. Wellingtonovy jsou žluté a černé.
Zbarvení
Pro letoun bylo vybráno zbarvení stroje sériového čísla 44-13737 s názvem „Little Rebel“ se kterým na konci druhé světové války létal Lt. Charles „Buck“ Pattillo z 486th FS/352nd FG. Zbarvení se vyznačuje mnoha věrnými detaily, které přivádějí letoun zpět do roku 1945.
P-51D-5 výrobního čísla 44-13737 byl původně přidělen v roce 1944 Cpt. Altonu "AJ" Wallaceovi, který pojmenoval všechna svá letadla P-47 a P-51 "Little Rebel". V listopadu 1944 po ukončení Wallaceovy druhé operační tour, letoun převzal Lt. Charles „Buck“ Pattillo, který se rozhodl ponechat jméno "Little Rebel" na svém letadle. Buck Pattillo během druhé světové války s P-51D „Little Rebel“ absolvoval 37 bojových misí a zničil 5 německých letadel na zemi, za což získal Distinguished Flying Cross a Air Medal se dvěma svazky dubových listů.
Buckovo jednovaječné dvojče Lt. Cuthbert "Bill" Pattillo který létal u 487th FS/352nd FG, absolvoval 35 bojových misí v P-51D s názvem „Sweet and Lovely“ a dosáhl 9 sestřelů včetně obávaného proudového Me 262. Úžasný příběh dvou odvážných bratrů spojených s těmito dvěma klasickými americkými stíhacími letadly z druhé světové války pokračoval i po válce. Mustang na kterém létal „Bill“ Pattillo byl po válce taktéž zrekonstruován a společně se opět sešly s Buckovým „Little Rebel“ v roce 2009 na letecké show Air Venture. Buck a jeho bratr Bill byli po skončení druhé světové války zakládajícími členy akrobatických skupin amerického letectva Skyblazers a Thunderbirds, kde společně létali na levém a pravém křídle formace.
Součastnost
Nově rekonstruovaný "Little Rebel" se poprvé objevil na veřejnosti v roce 2009 na EAA Air Venture v Oshkosh a okamžitě získal slávu: vyhrál "Best P-51 Award". Mustang toho ale od té doby moc nenalétal. Byl nabízen k prodeji s pouhými 88 hodinami od kompletní rekonstrukce. V roce 2022 letoun zakoupil britský pilot Stephen Stead který má dlouholeté zkušenosti s létáním na jiném ikonickém letounu Spitfire Mk.XVI který 10 let vlastnil a provozoval v Hangáru 3 na letišti Plzeň – Líně.
P-51D sériového čísla 45-11495 v letovém záběru již s novozélandským “seriálem” NZ2406. Novozélandské značení zobrazuje raný stav, kdy byla aplikována pouze sériová čísla, americké "hvězdy a pruhy" byly přetřeny kokardami, ale trupové "bary" nebyly odstraněny. Počátkem roku 1953 byly přebarveny žlutočerným šachovnicovým vzorem značícím příslušnost k No.2 (Wellington) SquadronNZ2406 z No.2 (Wellington) Squadron, New Zealand Territorial Air Force. Počátkem roku 1953 squadrony TAF přijaly šachovnicové pruhy v barvách provinčních oblastí. Wellingtonovy jsou žluté a černé.
Na fotografii z července 1944 je zachycen zcela nový P-51D-5 Mustang sériového čísla 44-13737 který byl přidělen Cpt. Altonu "AJ" Wallaceovi. Černá kódová písmena PZ-W značí příslušnost k 486th FS/352nd FG. Cpt. Alton Wallace si svůj nový Mustang pojmenoval "Little Rebel" stejně jako všechny své předchozí letouny P-47 a P-51B. V listopadu 1944 po ukončení Wallaceovy druhé operační tour, letoun převzal Lt. Charles „Buck“ Pattillo. Za povšimnutí stojí invazní pruhy aplikované na spodních plochách křídel a trupu a původní verze směrovky bez přídavné kýlové plochy, která byla standartní pro první sériové Mustangy verze D-5. K dodatečné instalaci kýlové plochy došlo na podzim 1944. 
P-51D-5 Mustang sériového čísla 44-13737 opatřený na přídi nápisem "Little Rebel" zachycený na svém domovském letišti Bodney na jaře 1945. V té době jej létal jako svůj osobní letoun Lt. Charles „Buck“ Pattillo. Oproti původní podoby z léta 1944 doznal Little Rebel" několika změn - nově byla instalována prodloužená kýlová plocha a změnu doznalo i černé kódové písmeno W, které je nově namalováno na směrovém kormidle.
Lt. Charles „Buck“ Pattillo zachycený na vzácném letovém záběru ve svém P-51D-5 Mustang sériového čísla 44-13737. Během druhé světové války na svém Mustangu “Little Rebel” absolvoval 37 bojových misí a zničil 5 německých letadel na zemi.
Jednovaječná dvojčata Lt. Cuthbert "Bill" Pattillo a Lt. Charles „Buck“ Pattillo
